Blog

„Andrzejki“, neboli polské oslavy svátku sv. Ondřeje, jsou magický večer, který dává podle starodávné víry nahlédnout do budoucnosti. Kdysi dávno byl určen výhradně dámám s chutí na vdavky, zatímco dnes už je zábavným dnem, který slaví všichni.

Zvyky spojené s „andrzejkami“
Svatoondřejské zvyky mají velmi dlouhou tradici. Kdysi dávno se věřilo, že právě v tento den se vracejí duchové předků a před živými odkrývají různá tajemství. Kolébkou svatoondřejských věšteb bylo pravděpodobně antické Řecko nebo příslušníci starogermánských kmenů, kteří velmi intenzivně uctívali boha plodnosti a lásky. V Polsku pocházejí první zmínky o těchto oslavách ze 16. století – tehdy se například věřilo, že dodržování půstu v předvečer svátku sv. Ondřeje zaručí, že se dívkám ve spánku zjeví jejich budoucí manžel, nebo že větévka višně uřezaná na svatého Ondřeje, která na Štědrý den vykvete, se stane příslibem brzkého sňatku. Existují i žertovnější podoby těchto věšteb, například že strana, ze které se v tento den ozývá psí štěkot, naznačuje směr, odkud přijde budoucí nápadník. 🙂

Věštby
Kdysi byly svatoondřejské věštby brány velmi vážně. Dnes je tento večer příležitostí ke skvělé zábavě s humorným nádechem. Odehrává se tehdy řada atrakcí, jež navazují na starodávné věštby. Nejznámější „andrzejkovou“ zábavou je lití vosku (kdysi se k tomuto účelu používaly cín a olovo!). Není divu, že nejcennější byly ty, jež pocházely z kostelních okenic a vitráží. Zajišťovaly tak dlouholeté manželství. Další dodnes zachované zvyky obsahují například přestavování bot, loupání jablek nebo hledání nastávající manželky nebo manžela na srdci z kartónu.

„Andrzejki“ v liburnii
Nepochybné kouzlo tohoto večera, čas strávený zajímavým způsobem a příležitost k setkání s přáteli . to všechno je zárukou toho, že se „Andrzejki“ v Liburnii stíle těší neslábnoucí oblibě.